Vím jenom, že jsme my dva, spolu se držíme, držet se budeme..

Tolik se toho změnilo od doby, kdy jsem tu byla naposledy. :) Pubertální léta už mě naštěstí opustila a já snad trochu dospěla. Změnila si příjmení a s ním i bydliště a získala jsem parťáka na život a na smrt. :)

Aneb jaký je život v manželství...

Jsem vdaná půl roku, o manželství ještě zdaleka nic nevím, ale mám k němu spousty myšlenek. Dnes bych se ráda podělila o jednu z nich.

Spousta našich nevěřích ( rozuměj nekatolíků ) přátel se mě ptá, co se po svatbě změnilo. Většinou jim odpovídám, že mnoho věcí - bydlíme spolu, jsme spolu, patříme k sobě. Mám se vedle koho probouzet a taky usínat. Ale když toto řeknu, většinou lamentují tím, že to mají již teď a nemusí si pro to někoho brát. Celou dobu uvnitř sebe vím, že v tom je něco víc, ale nedokázala jsem to pojmenovat. Dnes mě to trklo.

Ty tři otázky, které pokládá kněz těsně slavnostním slibem. Je toto vaše rozhodnutí upřímné a právoplatné? Vstupujete do manželství opravdu na celý život? Až přijdou děti, budete je vychovávat v křesťanské víře? To je ONO!

Manželství je pro mě jistota, že ať se bude dít cokoliv, vím, že on bude se mnou. Vím, že tam bude. Jak můžu vědět, co mi život přinese za dvacet, patnáct, nebo i pět let? Nevím. Já to nevím, život je pro mě jeden velký román a já jsem stále v první třetině a nemám tušení, co se stane na dalších stránkách. 

Jediné, co vím je, že tam můj manžel bude se mnou. Bude se mnou, bude po mém boku. Bude tam v časech dobrých i zlých. Bude se se mnou radovat, ale i plakat. Prostě tu vždy budeme jeden pro druhého. Tím jedním slunečným dnem se naše životy navždy spojily v jeden.

Možná mi na to namítnou, že někoho manželstvím nutím, aby byl se mnou. Ale to není pravda. Oba dva jsme se upřímně a svobodně rozhodli. Rozhodli jsme se jít stejnou cestou. Rozhodli jsme se, že se vezmeme, což znamená odpovědnost. Máme jeden za druhého odpovědnost. Odpovědnost za případé budoucí generace.

To je pro mě podstata manželství. Manželství, naše manželství mi dává jistotu, že vždycky budeme my DVA a Bůh uprostřed nás. Vím že ať se stane cokoliv, mám jistotu, že můj manžel tam bude. Bude tam se mnou.